ben – já
Ben je osobní zájmeno pro 1. osobu jednotného čísla (já).
Příklad:
Benim adım David.
„Jmenuji se David.“
(dosl. „Moje jméno [je] David.“)
Gramatická poznámka (důležité pro Čecha):
- Turečtina nepotřebuje sloveso „být“ v přítomném čase.
- Tvar benim znamená „můj“ a vzniká připojením koncovky -im k zájmenu ben: Benim adım Ali. Moje jméno je Ali. Benim kitabım masada. Moje kniha je na stole.
- Zájmeno ben se často vynechává, protože osoba je patrná z koncovky:
- Adım David. = „Jmenuji se David.“
sen – ty (neformální, jednotné číslo)
siz – vy (formální nebo množné číslo)
- sen – tykání, jedna osoba
- siz – vykání nebo více osob (i neformálně), tady jako v češtině.
Příklady:
Sen çok naziksin.
„(Ty) jsi velmi milý / milá.“
Siz çok naziksiniz.
„(Vy) jste velmi milý / milá.“ / „Jste velmi milí.“
o – on, ona, ono
O je osobní zájmeno pro 3. osobu jednotného čísla a platí pro všechny rody:
- on
- ona
- ono
Turečtina nerozeznává gramatický rod. Stejné o se používá pro osoby i věci. Rod se pozná jen z kontextu, nikoli ze zájmena. Podobně se nedá určit u podstatných a přídavných jmen, sloves apod.
Příklady:
O benim kardeşim.
„To je můj bratr / moje sestra.“
O güzel bir kadın.
„To je krásná žena.“
O benim arabam.
„To je moje auto.“
biz – my
Biz je osobní zájmeno pro 1. osobu množného čísla (my).
Příklad:
Biz bir grup arkadaşız.
„Jsme skupina přátel.“
Gramatická poznámka:
- Koncovka -ız opět nahrazuje sloveso „jsme“.
- Zájmeno biz lze vynechat:
- Bir grup arkadaşız. = „Jsme skupina přátel.“
siz – vy
Siz se používá:
- při vykání jedné osobě,
- při oslovení více osob.
Příklad:
Siz harika bir grup insansınız.
„Vy jste skvělá skupina lidí.“
onlar – oni / ony / ona
Onlar je osobní zájmeno pro 3. osobu množného čísla (oni). Platí pro lidi i věci.
Příklad:
Onlar benim arkadaşlarım.
„Oni jsou moji přátelé.“
Gramatická poznámka:
- Přípona -lar / -ler tvoří množné číslo (volba závisí na vokální harmonii).
- Často se onlar vynechává, protože množné číslo je zřejmé z koncovek.
Shrnutí problémových bodů
- Žádné „být“ v přítomném čase
→ Ben öğrenciyim = „Jsem student.“ - Zájmena se často vynechávají
→ osoba je vyjádřena koncovkou. - Žádný gramatický rod
→ o = on / ona / ono. - Siz = vy i vykání
→ jedna osoba i více osob stejným tvarem.
Níže navazuji přehlednou tabulkou osobních koncovek v turečtině, se zaměřením na přítomný čas jmenný (tj. věty bez slovesa „být“) a na přítomný čas slovesný, protože právě zde má český mluvčí nejčastěji potíže.
1. Osobní koncovky v jmenných větách
(turečtina funguje bez slovesa „být“ – jak přeložíme „jsem student“, „jsi unavený“)
| Osoba | Zájmeno | Koncovka | Příklad | Překlad |
|---|---|---|---|---|
| 1. sg. | ben | -im / -ım / -um / -üm | öğrenciyim | jsem student |
| 2. sg. | sen | -sin / -sın / -sun / -sün | yorgunsun | jsi unavený |
| 3. sg. | o | — (bez koncovky) | o doktor | on/ona je lékař |
| 1. pl. | biz | -iz / -ız / -uz / -üz | mutluyuz | jsme šťastní |
| 2. pl. | siz | -siniz / -sınız / -sunuz / -sünüz | hazırsınız | jste připraveni |
| 3. pl. | onlar | -ler / -lar* | onlar öğrenciler | oni jsou studenti |
*
Důležité:
- u 3. osoby množného čísla je koncovka často volitelná, tedy můžeme či nemusíme ji použít. Často nemá žádnou koncovku.
- Množné číslo se často vynechává, pokud je podmět zřejmý:
- Onlar öğrenci. (běžné v mluvě)
2. Osobní koncovky u sloves – přítomný čas
(tzv. „široký přítomný čas“, např. „chodím“, „mluvíš“)
Příkladové sloveso: gelmek – přijít
| Osoba | Zájmeno | Tvar | Překlad |
|---|---|---|---|
| 1. sg. | ben | gelirim | (já) chodím / přicházím |
| 2. sg. | sen | gelirsin | (ty) chodíš |
| 3. sg. | o | gelir | (on/ona) chodí |
| 1. pl. | biz | geliriz | (my) chodíme |
| 2. pl. | siz | gelirsiniz | (vy) chodíte |
| 3. pl. | onlar | gelirler | (oni) chodí |
Pozor:
- Zájmeno je nepovinné:
- Geliyorum. = „Přicházím.“
- Osoba je vždy jasná z koncovky.
3. Přítomný průběhový čas (–yor)
(„právě teď něco dělám“)
Sloveso: çalışmak – pracovat
| Osoba | Tvar | Překlad |
|---|---|---|
| ben | çalışıyorum | pracuji (teď) |
| sen | çalışıyorsun | pracuješ |
| o | çalışıyor | pracuje |
| biz | çalışıyoruz | pracujeme |
| siz | çalışıyorsunuz | pracujete |
| onlar | çalışıyor(lar) | pracují |
(-lar opět často vynecháno)
Co si musíme „přeprogramovat“
- Žádné samostatné „být“ v přítomném čase
- Osoba = koncovka, ne zájmeno
- 3. osoba jednotného čísla je „nulová“
- Množné číslo a zájmena se často vypouštějí