Slovo „evliya“ pochází z arabštiny (وليّ, walīy), kde znamená „přítel Boží“, „ochránce“ nebo „svatý“. V turečtině a dalších jazycích ovlivněných súfismem se toto slovo používá pro označení muslimských mystiků, kteří dosáhli vysokého stupně duchovního rozvoje.
V súfismu, mystické větvi islámu, se termín „evliya“ používá pro označení osoby s vysokým stupněm duchovního rozvoje, která dosáhla blízkosti k Bohu a je obdařena zvláštními milostmi (karamat). Tito jedinci jsou považováni za prostředníky mezi Bohem a lidmi a jsou uctíváni pro svou moudrost, zbožnost a zázračné schopnosti.
V turečtině a dalších jazycích ovlivněných súfismem si slovo „evliya“ zachovalo svůj původní význam a je často používáno v souvislosti s islámskou mystikou a uctíváním svatých.
Příkladem nositele tohot jména může být slavný osmanský cestovatel Evliya Çelebi, jehož jméno doslova znamená „svatý Çelebi“. Jeho cestopis Seyahatname („Kniha cest“) je cenným zdrojem informací o životě v Osmanské říši a okolních zemích v 17. století.
Belki evliya değilim ama fena da değilim.
Asi nejsem svatý, ale špatný taky nejsem.
- v této větě plní funkci slovesa değilim (nejsem) na konci první i druhé části věty
2. Zápor:
V turečtině se v tomto případě zápor tvoří přidáním değil (není) + -im (přípona pro 1. osobu jednotného čísla) = değilim (nejsem). Není to jediný způsob, jak vytvořit zápor -jindy se přidávají přípony -me/-ma/-mu ke slovesnému kmeni.
3. Spojka „ama“:
Spojka ama v turečtině znamená „ale“ a spojuje dvě části věty.
4. Slovní zásoba:
- evliya: svatý
- fena: špatný, zlý
- da: také, taky
- … değilim: nejsem … (např. „öğrenci değilim“ – nejsem student)
- ama: ale
- belki: možná, asi
- fena: špatný
Další turecká slovíčka:
- iyi: dobrý
- güzel: krásný
- çirkin: ošklivý
- büyük: velký
- küçük: malý
Příklad podobné věty:
Belki güzel değilim ama çirkin de değilim. (Možná nejsem krásná, ale ošklivá taky nejsem.)


